Vzpomínka na Bali je stará 7 let, ale i přesto si vcelku živě vzpomínám na celou řadu skvělých okamžiků. Vzpomínám ale taky na to, jak celá dovolená mohla skončit jedním velkým zklamáním.
Byl rok 2015 a dal jsem si za cíl, splnit určitý objem práce. Když to zvládnu a nezblázním se, tak dovolená na Bali, bude moje odměna. Dovolená na Bali byl můj dlouholetý sen, který jsem znal akorát tak z fotek. Jsem rád, že jsem tenkrát jel v partě lidí, kteří zařídili letenku, vymysleli program, uměli anglicky a moji největši starosti tak bylo, abych nezapomněl kartu do foťáku. O dva roky později se mi to hodilo, když jsme letěli na Srí lanku, vše jsem zařizoval sám a tato zkušenost mi v tom pomohla. Dovolená na Bali, byl totiž můj první let a první dovolená mimo Evropu, a ještě k tomu bez cestovky.
Letět na Bali s cestovkou, tak by nás týden vyšel minimálně na 50 tisíc a neměli by jsme takovou volnost, jakou by jsme si přáli. Proto jsme se tenkrát rozhodli, že dovolenou na Bali zvládneme na vlastní pěst. Věděli jsme, že tam chceme být aspoň tři týdny a procestovat kus ostrova. Udělali jsme si nějaký itinerář, co by jsme na Bali chtěli vidět ale věřte nebo ne, v roce 2016 těch informací o tom co navštívit, nebylo tolik jako dnes. Takže jsme zvolili klasické turistické cíle, které na Bali poprvé navštíví asi každý.
Když se ale podívám dnes, o 7 let později, co se doporučuje na Bali navštívit, tak ty informace jsou stále takové dost o ničem. Netvrdím, že jsem tady sepsal dokonalej průvodce s nejlepšími tipy na místa, která navštívit. Ale můj trochu jinej pohled, by mohl možná pomoct předcházet v některých případech zklamání.
Proto zmíním pár míst, která mě štvali, která se mi líbila a jedno, které si mě absolutně získalo.
Chrámy na Bali
→ Tanah lot, Uluwatu, Tirta Gangga, Tirta Empul, Gunung Kawi Temple
Pláže na Bali
→ Pantai Kuta, Pantai Jimbaran, Padang padang beach, Pantai pandawa, Blue lagoon
Města na Bali
→ Denpasar a Kuta, Padangbai, Ubud, vesnice Tenganan
Přiroda na Bali
→ Rýžové terasy Tegallalang a Jatiluwih, sopka mt. Batur, Kávové plantáže a kopi luwak, Water blow – Nusa dua, vodopád Tegenungan, Monkey forest Ubud
Gili Islands
→ Gili Trawangan, je kapitola sama o sobě. Pokud vás nic jiného nezajímá, tak rovnou přeskočte na Gili Island.
Návštěva chrámů byla pro nás na Bali jednou z priorit a chtěli jsme jich vidět co nejvíc. Když jsme viděli prvních pět, tak jsme si řekli, že chrámu by pro tuto dovolenou asi stačilo.
Jsou to krásná místa ale prostě ten turismus a snaha prodat vám před vstupem kdejakou kravinu, je otřesná. Takže chrámy na Bali dobrý, ale není to nic, kvůli čemu bych měl potřebu se tam někdy vracet.
První chrám, který jsme na Bali navštívili byl Chrám Uluwatu. Tak jak se dalo čekat, tak u něj byli zástupy turistů. U chrámu jsou krásné výhledy na oceán a západ slunce, takže pochopitelně tam v tento čas míří nejvíce turistů a my mezi nimi. K chrámu jsme se vlastně ani nijak blíž nedostali a asi to nebylo ani potřeba. Každopádně ty výhledy za to stály.
Vodní palác Tirta Gannga leží na východě ostrova. Musím uznat, že tohle za návštěvu stálo, nebylo tam nijak přehnaně turistů a byl prostě jinej než ty ostatní.
Tirta empul prý patří k nejposvátnějším hinduistickým místům na Bali a balijští hinduisté sem chodí za účelem rituální očisty.
Gunung kawi je pohřební chrámový komplex. Asi to bylo i pochmurným počasím ale ta atmosféra tam byla jak z Indiana Jonese.
Když cestujete na Bali, tak předpokládáte krásné pláže, azurové moře a bungalov hned u pláže. Když jsme na Bali přiletěli, tak jsme se ubytovali v Kutě, hned vedle Denpasaru, hlavního města Bali. V této oblasti jsme projeli několik pláži, protože i to byl jeden z cílů naši cesty.
První kroky vedly hned na pláž v Kutě. Zcela upřímně, zde jsem měl pocit, že jsme v takovým špinavějším Bibione. Vůbec to ve mě nezanechalo dobrej dojem, stejně jako celá Kuta a Denpasar. To nebylo to Bali, které jsem si tak vysnil. Všude se potulují toulaví psi a kočky. Nepořádek a chudoba, je tu znát na každém rohu. Ale aspoň jsme tu mohli ochutnat ovoce mangostan. Výborné ovoce.
Už si nevzpomenu jaké všechny pláže jsme projeli ale ze všech těch pláží byla pouze jediná, která vypadala přesně tak, jak jsme znali z obrázků a to byla Nusa dua. Bílej čistej písek, krásný moře, upravený prostředí. Bylo to skvělý. Teda do té doby, než přišel týpek z hotelu a řekl nám, že je to soukromá pláž a ať se přesuneme o kus dál. O kus dál už samozřejmě byla pláž plná bordelu.
Nusa dua je přesně to místo, kdy v cestovce zaplatíte 50-100 tisíc za týden, budete bydlet v nádherným resortu, s krásnou pláží, výborným jídlem, skvělým personálem, řidičem a vůbec se nestihnete zklamat z toho, že to Bali vlastně není tak hezký jak jste si mysleli.
Pantai Pandawa, tu jsme navštívili na základě doporučení našeho řidiče. Zdrželi jsme se tam snad jen hodinu, možná ani to ne. Sice hezké moře, čistej písek ale prostě pláž přizpůsobena masivnímu turistickému ruchu. Mám pocit, že se tam snad platilo i za to, že tam můžete zajet. Tuším, že ti řidiči snad měli i nějaké provize z dotáhnutých turistů ale zas nechci kecat. Nás osobně nejvíc otrávilo asi 5 autobusů plných muslimů, kteří se chtěli fotit s každou světlou ženskou na pláži. Bylo to extrémně obtěžující.
Padang padang je pláž, kterou jsme navštívili po cestě k chrámu Uluwatu. Tohle byla celkem příjemná malá pláž, kde ani nebylo moc lidí, dalo se koupit nějaké občerstvení a byla tam hromada opic. Člověk si jen musí všechno schovat, protože ty potvory všechno kradou. Brýle, hodinky, peněženky, telefony, cokoliv, a hlavně, když se to blýská. Nebezpečné jsou prý hlavně náušnice.
Po pár dnech jsme vyjeli o kus dál, kde na nás měla čekat krásná laguna. Schválně si na google najděte Blue lagoon Bali a podívejte se na fotky. Tak přesně takhle to tam nevypadá. Já si vzpomínám na špinavý moře, špinavou pláž a černej písek na pláži. Na jednu noc jsme se tam i ubytovali, protože jsme od tama měli původně myslím pokračovat na ostrov Nusa penida ale nakonec jsme se rozhodli že na 2-3 noci budeme pokračovat na vzdálenější ostrovy Gili, které jsou v těsné blízkosti Lomboku.
Denpasar a Kuta.
Můj názor je, že trávit čas v Kutě nebo Denpasaru je dobrej akorát tak k tomu aby se člověk aklimatizoval po příletu, levně a hezky se ubytoval a vyrazil dál. V Kutě a Denpasaru opravdu není o co stát. Jižně od Kuty sice najdete krásné pláže ale ty jsou většinou soukromé, můžete navštívit třeba chrám Uluwatu a pár dalších památek ale i tak si nemyslím, že má cenu zde ztrácet čas.
Padangbai, Amlapura a Ubud.
Padangbai nás nalákal na všemi doporučovanou Blue Lagoon. No, jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré. Z Padangbai totiž jela loď na Gili.
Amlapuru jsme spíš jen tak minuly při cestě na Tirta empul. Pokud to správně chápu, tak je to hlavní město provincie Karangasem. V této oblasti najdete několik významných památek ale asi nic tak významného, kvůli čemu by mělo cenu se zdržovat déle. Když už ale budete na východě ostrova, tak minimálně návštěva Tirta empul stojí za to.
Ubud je rozhodně díky své jedinečné architektuře nejzajímavější město na Bali. Je to výchozí bod na celou řadu zajímavých míst, jako jsou rýžové terasy, kávové plantáže, vodopády, nebo Monkey forest. V Ubud se dokážete ubytovat na krásném místě za pár peněz. My si tam vždy půjčovali skútry a vyráželi po okolí na různé výlety. Ale jízda na skútrech pro nás byla jednoznačně největší zábava. V Ubudu jsme strávili několik dní a určitě by se tam dalo strávit i delší dobu. Ale nám se krátil čas a před sebou jsme měli ještě kus cesty a poslední chrám, který jsme chtěli vidět. Tanah lot
Tanah lot byl posledním bodem naši cesty před odletem domů. Chrám na sktalním útesu vzdáleny asi 20 m od břehu. Někdy se k němu dostanete v pohodě suchou nohou, jindy ale musíte k chrámu dojít po kolena v moři. My k chrámu dojeli ve večerních hodinách a i přes davy turistů to byla hezká zastávka na cestě domů.
Města a pláže mě zrovna neohromily, to se ale nedá říct o krajině. Když se vrátím na začátek naši cesty, konkrétně na jih ostrova, tak tam vás krajina asi nijak zvlášť neohromí. Buď jste v luxusním resortu a užíváte si vše co k tomu patří a nebo se prostě odeberete na východ ostrova a nebo do vnitrozemí, kde je Bali daleko zajímavější.
Na východě najdete spíše chrámy, menší rýžová pole nebo sopku Agung vysokou přes 3000 m.n.m.
Vnitrozemí a okolí Ubudu je pak ještě zajímavější, neprostupná džungle, rýžové terasy a vodopády.
Nebudu lhát, do této doby byla dovolená na Bali, nic moc. Vlastně zazněly i slova jako “nejhorší dovolená”. Jakože Bali pěkný, jiná kultura a tak, ale furt jsem měl takovej pocit, že Vysoký Tatry nebo Jižní Čechy by mě udělali větší radost.
Cesta na Gili ostrovy byla taková náhoda a zásadní změna pohledu na celou dovolenou.
Na jednu noc jsme se ubytovali na východě ostrova, kde byl přístav ze kterého se dá přesunout lodí třeba na ostrov Lombok nebo Lembongan. Na Gili jsme myslím narazili úplnou náhodou, protože nám to někdo z místních doporučil. Původně určitě nebyli v plánu.
To jsou tři opravdu malé ostrovy na dohled z Lomboku. Z Bali je to zhruba hodina a půl lodí a my se rozhodli, že tam strávíme 2-3 noci a pak vyrazíme zpět a přesuneme se do Ubudu, ze kterého máme naplánované další výlety.
Největší ze tří ostrovů a místo, které mě absolutně dostalo hned na první pohled. Když vystoupíte z lodi, tak na vás dýchne úplně jinej svět. Žádná motorová vozidla, jen kola a nebo povozy s koňmi, které vás dovezou kam potřebujete. Ale ostrov je tak malej, že na většinu míst v pohodě dojdete pěšky.
U přístavu čeká hned několik místních, kteří se můžou přetrhnout aby vám pomohli s kufry a táhli vás do některého z místních resortů. Na Gili jsou různé typy ubytování, od menších bungalovů, přes apartmány až po opravdu luxusní rezidence.
My se nechali ukecat a nechali si odnést kufry do vzdálenějšího resortu, kde bylo hned několik celkém hezkých bungalovů ale úplně to neodpovídalo naší představě. Navíc to bylo dál od pláže a takové té centrální části ostrova, tak jsme nakonec hledali přes Booking něco jiného.
Nakonec jsme našli sympatické bungalovy vzdálené jen pár metrů od pláže, v podstatě v centru všeho dění na Gili. A co bylo vůbec nejlepší? Cena za noc byla myslím 340,- za celý bungalov.
Nakonec to dopadlo tak, že jsme proškrtali celý plán a pobyt na Gili jsme si prodloužili myslím na 7 nocí. Díky tomu jsme měli prostor zrelaxovat, něco si užít a navštívit také další dva ostrovy Gili meno a Gili air. Gili ostrovy nám všem zcela upřímně zachránily dovolenou. Bez přehánění.
Gili Trawangan je z těch 3 ostrovů nejrušnější, je tam hodně sportovního vyžití, možnost se projít kolem ostrova, spousta baru, restaurací a večerní zábavy. Trawangan je opravdu hodně živý ostrov ale ani chvilku nemáte pocit, že by vás něco rušilo. Jediné co možná bude narušovat váš klid, tak mešita uprostřed ostrova, takže několikrát denně posloucháte to jejich krákorání, ale člověk si zvykne.
Mě osobně na ostrově nejvíc bavilo jídlo. Na každém kroku si dáte za pár korun čerstvý fresh nebo ovoce. Na Bali zjistíte, že třeba banány mají úplně jinou chuť, než ty na které jsme zvyklí u nás. Na jídlo si tam můžete dát v podstatě cokoliv od pizzy, přes čerstvé ryby až po jejich místní speciality.
Já měl nejradši místní trh s jídlem, který byl otevřen každý večer. Čerstvě ugrilované ryby, různé přílohy, omáčky, dezerty a vy jen ukážete co chcete, to vám dají do misky a zaplatíte za to (nebo aspoň tenkrát) zhruba 20-30 kč.
Když se vydáte víc do středu ostrova, tak zjistíte, že to všechno co vidíte kolem pobřeží je sice krásný ale stačí jít o kilometr dál a poznáte úplně jinou stránku ostrova. Úplně jiný způsob života. A samozřejmě turisty zde potkáte spíše výjimečně. Protože proč by tam někdo chodil, že jo?
Na gili je super, půjčit si kolo za pár korun a objet si ostrov kolem do kola. Čistého času by vám to zabralo možná ani ne hodinu, ale na každém kousků vás to nutí zastavovat a přemýšlet, jestli tohle je to nejhezčí místo a nebo o kus dál bude něco ještě hezčího.
Tak jako východní část Gili je hlavně o zábavě a nočním životě, tak ta západní část je přesný opak. Luxusní uzavřené resorty, luxusní restaurace, minimum turistů a neuvěřitelný klid. Já bych si zde dokázal představit pár nocí ale na první pohled je jasné, že cenový rozdíl bude dost razantní. Ale nic vám nezabrání si tam aspoň v místním baru dát pivo při západu slunce. Nikdo vás vyhazovat nebude jako v Nusa dua na jihu Bali. Na Gili ti lidi naštěstí nejsou tím turismem tak pokřivení. Ale to se mohlo za těch 7 let pochopitelně změnit.
Gili a šnorchlování
Mě osobně na to neužije ale taky jsem se tam místy potápěl abych potkal nějakou tu želvu. Co je teda trochu smutný, tak rozbombardované korály kolem ostrova. Na některých místech se do moře v podstatě nedá vlézt bez bot. Ale jinak jsou přístupy do moře písčité.
Pláže na Gili
Na gili najdete přesně ty pláže, které vám všichni slibují na Bali. Ale nikdo vám neřekne, že se u té pláže musíte prvně za sto tisíc ubytovat. Tady je bílej písek a azurové moře kolem celého ostrova. A zadarmo.
Gili meno a Gili air
Z těchto dvou ostrovů, jsme navštívili pouze Gili meno, nejmenší ze tří ostrovů. Je to klidnější ostrov, je zde více soukromý, a pláže asi ještě krásnější než na Trawanganu. Ale noční život zde nečekejte.
Co zde ale můžete čekat tak pavouky o velikosti chlapské ruky. To byl pro mě šok, prvně jsem v křoví zahlédl jednoho a i přes svůj strach k pavoukům, jsem si ho chtěl aspoň vyfotit. Pak jsem se ohlédl, viděl jsem druhého, třetího a najednou jsem si všiml, že jsou jich tam v křoví stovky. To už mě popadla panika a zdrhal jsem na pláž.
Gili air, je údajně takovej kompromis mezi Gili Trawangan a Gili Meno.
Zásnuby na Gili
Na Gili meno se odehrála jedna úžasná událost, zásnuby. Místo k tomu vyloženě vybízelo. Kamarád Mirek, měl v plánu na Bali požádat přítelkyni o ruku. Když jsme byli na jedné krásné pláži, tak mi říká “tak teď”, než jsem pochopil co myslí, tak už v ruce držel prstýnek a já to stihl jen tak tak vyfotit.
Východy slunce na Gili
Slunce zapadalo brzy, už kolem 19 hodiny pokud si dobře vzpomínám a vycházelo někdy kolem 4-5 hodiny ráno. Já se každé ráno probouzel s východem slunce a chodil jsem ráno s foťákem na pláž. Slunce vycházelo nad Lombokem a kouzlilo krásné scenérie.
Po slovech “nejhorší dovolená” přišli slova jako “jednou bych se vrátil”
Po všem tom zklamání z prvních dní na Bali, byla návštěva Gili Island a přeorganizování plánu jako odměna. Po asi 8 dnech jsme z Gili pokračovali zpět na Bali a před námi bylo už jen vnitrozemí, rýžové terasy, Ubud a další krásy Bali, které na jihu ostrova prostě nenajdete.
Když jsme se vrátili na Bali, tak jsme měli namířeno do Ubudu a po cestě jsem navštívili kávovou plantáž s ochutnávkou čajů a kávy. Měli jsme možnost ochutnat i známou kavu kopi luwak. V té době jsem bohužel kafe moc nepil a neměl jsem potřebu ochutnávat kafe, které prošlo pajšlem nějakého zvířete. Také jsme navštívili jednu z nejstarších vesnic na Bali, Tenganan. Poslední zastávka před Ubudem byl Tirta Gangga. Vzali jsme to celkem hopem, protože když najednou místo 3 dní někde strávíte 8 dní, tak vám to plány celkem nabourá.
V Ubudu jsme byli jen pár dní, během kterých jsme stihli projet rýžové terasy Tegalalang a Jatiluwih.
Pohřební komplex Gunung kawi jak z Indiana Jonese.
Monkey forest, kde mi bohužel za vydatného deště umřel můj menší foťák, který jsem bral všude sebou. Bohužel tahat sebou v té době D3 s objektivama na skútru, nebylo moc praktický
Úplně nakonec jsme jeli na sopku Batur. Bohužel nám vůbec nevyšlo počasí, takže jsme tam hodinu jeli, podívali jsme se z dálky na sopku a jeli hodinu zpět. Po cestě jsme se zastavili ještě u jednoho vodopádu ale vzhledem k dešťům, které nás ve vnitrozemí doprovázeli, tak se k vodopádu nedalo moc dostat. Škoda ale lepší než sedět v Ubudu na zadku.
Z Ubudu nás už čekala jen návštěva chrámu Tanah Lot a odlet domů přes Kuala Lumpur, kde jsme navštívili pouze Petronas Twin tower a přilehlé okolí.
O dva roky později jsme letěli s Verčou na Srí lanku, a neustále přemýšlím nad tím, kde se mi líbilo víc a kam bych se spíš vrátil.
Související příspěvky