S Ondrou jsem chodil na základku do stejné třídy a dokonce jsme spolu seděli i v lavici. Byli jsme skvělí kamarádi a byl jsem neskutečně rád, když mě požádal ať mu nafotím svatbu. Focení svatby v hotelu Maximus v Brně, bylo jedno z míst na mém seznámu přání, kde bych chtěl jednou svatbu fotit. Tak jsem rád, že jsem si ho mohl odškrtnout. 

Z většiny svateb si pamatuju nějaký moment. Na této svatbě byl ten moment absolutně dokonalej a nepřekonatelnej. Jako fotograf jsem byl pozván na svatební oběd, kde seděla nejbližší rodina. Vzpomínám si, že naproti mě seděla Ondrova babička a vedle babičky Ondrova mamka. A když bylo úplný ticho, tak se Ondrova babička ptá „a vy jste s Ondrou seděli v jedný lavici?“ A já říkám, že ano. A do toho Ondrova mamka „a taky v policejním autě“. No jo, puberťáci.